Vše, co potřebujete vědět o hořlavosti dřevostaveb
Dřív se v domech šířil oheň pomaleji,
přestože byly z velké části dřevěné. Proč? Protože jejich vybavení, okna a dveře byly z organických materiálů a masivní, zatímco dnes si domácnosti vybavujeme například syntetickými polymery a měkčeným PVC.
Není pravda, že dřevěná konstrukce se při požáru rychleji zhroutí.
Zatímco ocelové konstrukce při extrémních teplotách ztrácejí nosnost, dřevěné odhořívají rovnoměrně a relativně pomalu. Trvá jim to přibližně jeden milimetr za minutu. Díky tomu si nosnost zachovají i několik hodin. Na jejich povrchu se vytvoří ohořelá, zuhelnatělá vrstva, která dokáže na nějaký čas chránit střed trámu.
Ani nátěrové hmoty riziko požáru nezvyšují.
Naopak existují přípravky pro povrchovou úpravu dřeva, které odolnost proti ohni zlepšují. Používají se tři základní druhy nátěrů: Zábranové (brání proti vznícení), intumescentní (vytvářejí pěnovou vrstvu s malou tepelnou vodivostí) a sublimující nátěry. Tyto nátěry se používají jen u nosných dřevěných prvků, dřevěný obklad se proti požáru nenatírá.
Jako ochrana proti požáru funguje i izolace,
kterou vkládáme do konstrukce. Chrání totiž dřevěné prvky konstrukce a brání tak tzv. dutinovému požáru. Zásadní pro hořlavost není ani tak materiál, jako jeho objemová hmotnost, a ta v případě tepelné izolace dosahuje dostatečných hodnot.
Zkrátka se není čeho bát, dřevostavba je dům jako každý jiný.
Mohlo by vás také zajímat:
Jak prodloužit životnost nejen dřevostavby